Když jsem přemýšlel nad tím, čemu se v článku pro tento týden budu věnovat, vzpomněl jsem si na podcast, který jsem poslouchal v minulém týdnu, a který mě velice zaujal. Možná proto, že byl o mě? Možná ano, ale věřím tomu, že spousta lidí, by se v něm také našlo. Pojďme se na to podívat.
Už samotný název podcastu mě zaujal, bylo zde uvedeno něco ve smyslu “Potřeba kávy, cukru, sociálních sítí…”, protože nebyl dlouhý, ihned jsem si ho poslechl. Autor se zde věnoval tomu, jak se lidé dostávají ze stavu, kdy nás něco baví, do stavu rutiny, kdy nás opouští motivace. Zajímavý byl biologický pohled na věc a spojení s hormonem dopaminem.
Dopamin je hormon štěstí a v jednoduchosti ovlivňuje to, jak se cítíme, co jíme nebo to, jak se pohybujeme. V reakci na některé podněty se hladina dopaminu zvyšuje, to vede ke vzniku příjemných pocitů, naopak při snížení hladiny dopaminu můžeme cítit nedostatek motivace a pocit bezmoci. Takzvaný systém odměn, pokud se nám něco povede, například doděláme úkol, který se nám nedaří dlouhou dobu uzavřít, podaří se nám prodat náš produkt, úspěšně povedeme naši lekci, hladina dopaminu se zvýší a my máme pocit štěstí, máme radost a jsme motivovaní v naší práci pokračovat, nepochybujeme o sobě, problémy neexistují a my jsme nejlepší. O kolik se hladina dopaminu zvýší, už záleží na samotných podnětech, na jejich obtížnosti a na tom, co pro nás znamenají. Pravidelně každý rok pořádáme zimní turnaj, po každém vydařeném turnaji se cítím skvěle klidně celý následující týden.
To, co výše popisuji, je přirozená cesta, jak dosáhnout zvýšení hladiny dopaminu, bohužel jsou i jiné způsoby, kterými lze dosáhnout zvýšení hladiny dopaminu. Jsou jimi například drogy, kofein, sociální sítě, hraní her, sladkosti, sledování pornografie a tak dále. Všechno tohle nám může krátkodobě zvýšit hladinu dopaminu v těle a my se budeme cítit skvěle, a pokud pocit přejde, dáme si další kávu… půjdeme zas na chvíli na Instagram… zahrajeme si další hru… a takto dopamin vytváří závislost na různých věcech. Jsme šťastní, jsme v euforii, o co jde? Největší problém je to, že pro zvýšení hladiny dopaminu jsme neudělali nic! Pomohli jsme si “externí pomůckou”, nemuseli jsme pro to udělat vůbec nic, tím pádem nemáme motivaci ani v budoucnu udělat něco, díky čemu bychom se cítili skvěle. Přesně tuhle roli má dopamin ve vztahu k motivaci.
Pokud to převedu do praxe, pro mě osobně, pokud se chci neustále cítit motivovaný, posouvat se vpřed a využít plnohodnotně všechen svůj čas, to znamená plánování, stanovení si dlouhodobých cílů, střednědobých a samozřejmě krátkodobých. Nejen mít úkoly roční, měsíční, týdenní a denní, ale odškrtávat a pravidelně vyhodnocovat, jen tak si udržím motivaci a chuť do práce. Na druhou stranu samozřejmě přemýšlím, které závislosti mám a budu se snažit je odbourávat. U mě je to stoprocentně káva, to znamená, nebudu si ji dávat, pokud se cítím mizerně, abych se cítil o něco lépe, ale dám si ji jako odměnu za skvěle odvedenou práci.
Pokud nemáte motivaci, cítíte se špatně, jaká je Vaše závislost? Může ji být i sledování Netflixu.
Podcast, který trval cca 15 minut mi otevřel oči a zajímavým způsobem změnil můj pohled na samotnou motivaci a práci nejen na sobě. Co z toho tedy plyne? Přiznejme si to, na čem jsme závislí a přestaňme přijímat dopamin z vnějších zdrojů, přestaňme přijímat dopamin zadarmo. Chtějme dosahovat našich cílů, naplánujme si štěstí přirozenou cestou a dělejme vše pro jeho dosažení!